Hadi (Serpentes) jsou podřád plazů z řádu šupinatých. Jsou to dravci vyznačující se dlouhým tělem bez končetin. Kostra se skládá z páteře a žeber, mohou mít až 400 obratlů.[1] Mají pohyblivě spojenou lebku, kterou mohou v případě potřeby rozdělit a vykloubit si tak čelisti. Orgány jsou protáhlé, z párových orgánů bývá většinou jeden zakrnělý. Oči pokrývají srostlá víčka. Zvláštností je Jacobsonův orgán umístěný na hlavě, který determinuje informace a slouží jako čichový orgán. Patří mezi amniota. Hadi jsou dokonalí lovci. Obvyklou kořistí jsou hlodavci a ptáci. Kořist loví pomocí jedu nebo škrcení. Doposud známe okolo 2700 druhů hadů, z toho asi 410 je jedovatých. V České republice žije ve volné přírodě pouze 5 druhů. Mezi známé rody zahrnující smrtelně nebezpečné jedovaté hady patří například zmije, chřestýš, kobra, korálovec, taipan, mamba, pakobra nebo vodnář. Mezi škrtiče pak krajta, anakonda či hroznýš. Krom toho se vyskytují i určití zvláštní specialisté, například vejcožrout, který se živí konzumací vajec.

Želvy (Testudines) se od ostatních plazů odlišují především tím, že je jejich tělo chráněno kostěným krunýřem, který se vyvinul z jejich žeber. Do tohoto řádu se zahrnuje i několik dnes již vyhynulých druhů. Nejstarší druhy želv žili před 215 miliony let, což z nich dělá jednu z nejstarších skupin plazů (o mnoho více něž ještěři nebo hadi). V dnešní době je na světě asi 300 druhů želv, některé z nich jsou silně ohrožené. Želvy jsou studenokrevní živočichové, což znamená, že teplota jejich těla se mění podle okolního prostředí. Jsou typicky dlouhověké, někteří jedinci se dožili i více než 150 let.